|
|
ANALÝZA DOPADŮ PRŮBĚHU HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ NA AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 - 2015
Ďoubal, Jakub ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Czesaný, Slavoj (oponent)
Cílem práce je analyzovat dopady průběhu hospodářských cyklů na jednotlivé složky automobilového průmyslu v posledních 23 letech v České republice. Pozornost je věnována prodejům osobních automobilů a jejich výrobě, dále pak navazujícímu průmyslu dodavatelů součástek pro výrobce. V teoretické části jsou řešeny teoretické přístupy k hospodářskému cyklu, jsou charakterizovány základní metody měření cyklů a zmíněny i teorie související s automobilovým průmyslem. Z těchto teoretických východisek vychází samotná analýza, která je zpracována v praktické části. Z analýzy, rozdělené na tři části dle kompletních proběhlých cyklů, se nejprve ukazuje právě rozdílnost každého cyklu. Na tom závisí i rozdílný dopad na sledované ukazatele. Přesto se v každém období ukazuje procykličnost zkoumaného průmyslu, u většiny ukazatelů však slabá či středně silná, dle hodnot korelačních koeficientů.
|
|
|
Teoretické a praktické aspekty prosazování práva vybranými dozorčími orgány pro oblast kapitálového trhu v ČR, Francii a USA
Šovar, Jan ; prof. JUDr. Jan Dědič (vedoucí práce)
Dílo se zaměřuje na aplikaci pravomocí, jimiž příslušné autority v České republice, Francii a Spojených státech zajišťují plnění norem veřejného práva v oblasti finančního trhu (regulatory law enforcement). Práce rozebírá relevantní teoretické přístupy k právní regulaci a následně klíčové právní činitele, které mají na prosazování práva dozorčími orgány v praxi vliv. Pojem ?prosazování práva? (law enforcement) má v práci širší vymezení a neobsahuje jen sankční pravomoci orgánu dohledu, ale také úkony představující faktickou (neformální) správní činnost a správní úkony s nižší intenzitou právních účinků. Studie zdůrazňuje požadavek proaktivního charakteru správních úkonů; důraz je kladen na přístup k prosazování práva založený na hodnocení rizik (risk based approach) pro cíle dohledu.
|
|
|
Analýza regulačních funkcí státu v oblasti energetiky v České republice
Bretšnajdr, Jakub ; Zeman, Karel (vedoucí práce) ; Zemplinerová, Alena (oponent)
Téma regulačních funkcí v energetice v České republice nabylo v posledních letech na své aktuálnosti vzhledem k odhalení finanční nákladovosti státu na podporu slunečních a větrných elektráren. Téma je zajímavé i tím, že v obecném slova smyslu je velmi lákavé analyzovat teorie týkající se regulace jakéhokoliv odvětví vzhledem k tomu, že se názory odborníků, jak z řad teoretiků, tak praktiků diametrálně liší. V teoretické části práce budou vymezeny a vysvětleny všechny dotčené pojmy (ekonomické a technické), a různé teorie regulace. Dále zde budou analyzovány subjekty regulace, tj. na koho má státní regulace vliv. Budou popsány také principy regulace v různých státech, aby bylo dostupné mezinárodní srovnání s Českou republikou. V praktické části práce bude analyzován vývoj regulačních funkcí státu v oblasti energetiky mezi lety 1989 až 2010. Bude zde popsán stav státní regulace v roce 1989, tj. z jakého regulačního prostředí se vycházelo, a na co navazovaly následující regulační autority. Také zde bude analyzován legislativně-právní rámec upravující činnost regulační autority na území ČR mezi lety 1989 až 2010. Dále bude vymezeno institucionální uspořádání regulačních autorit v rámci sledovaného období. Posledním tématem praktické části bude analýza vlastního výkonu regulace. Tj., jaká rozhodnutí byla vydána příslušnou regulační autoritou ve sledovaném období. Cílem práce je analýza vývoje regulace energetiky ve sledovaném období, tj. mezi lety 1989 až 2010, z hlediska vývoje institucionálního, legislativně právního a samotného výkonu funkce regulátora. Bude-li to možné, budou zde popsány i případné nedostatky ve zkoumaných oblastech za sledované období.
|
|
|
Privatizace ve Velké Británii za vlády Margaret Thatcherové
Zrasták, Marián ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
Vítězství konzervativců ve volbách v r. 1979 vedlo ke vzniku vlády, která je dnes zpopularizována jako zastánce programu ekonomického liberalismu. Nová vláda byla rozhodnuta ukončit období hospodářského úpadku Velké Británie a krizi vládní autority prostřednictvím definitivního opuštění politiky konsensu. Teprve se ziskem převahy "suchých" ve vládním kabinetu v září 1981 se však tato politika stala prioritou Konzervativní strany. Cílem bylo omezit roli státu v ekonomice, zahájit privatizaci znárodněných průmyslových odvětví a uskutečnit celkovou redukci státu blahobytu v průběhu druhého a třetího volebního období Margaret Thatcherové. Diplomová práce popisuje, jak se jednotlivé faktory podílely na formování privatizačních programů. Hlavním úkolem je pak nalezení odpovědi na otázku, zda-li zpoždění v jednotlivých privatizačních programech byla dána objektivními příčinami v podobě obstrukcí ze strany politických oponentů Margaret Thatcherové a zájmových skupin, nebo to byla samotná frakce "suchých", která nepodporovala denacionalizaci strategických odvětví britského průmyslu. Privatizace je zde zkoumána v kontextu fiskální a monetární politiky s cílem odkrýt její roli v hospodářské politice Margaret Thatcherové. Samotný úspěch privatizace je dán regulacemi, kterým podléhají denacionalizovaná odvětví, a autor této práce proto klade důraz na přiblížení vztahu členů Konzervativní strany k myšlence volného trhu. Při hledání odpovědí na tyto a další otázky využívá autor popisu jednotlivých privatizačních programů včetně souvisejících politických a ekonomických diskusí, které provázely jejich realizaci. Diplomová práce dále obsahuje popis fenoménu lidového kapitalismu, vztahu privatizace a zahraniční politiky a autorovo kritické zhodnocení privatizačního programu.
|
|
|
Deregulace civilní letecké dopravy v euroatlantickém prostoru
Drdák, Jan ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Lipka, David (oponent)
Předmětem práce je proces deregulace civilní letecké dopravy v euroatlantickém prostoru. Práce zachycuje regulaci a deregulaci z pohledu zájmových skupin. Analyzuje faktory, které přispěly k posunu od striktní regulace k uvolňování omezení letecké dopravy. Zachyceny jsou nejvýraznější změny, ke kterým došlo po zahájení deregulace. Část práce je věnována i nejnovějšímu legislativnímu vývoji v euroatlantickém prostoru a přetrvávajícím bariérám úplné liberalizace.
|
|
|
Komparace keynesiánských a neoklasických teorií regulace bank
Vítek, Miroslav ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Rybáček, Václav (oponent)
Hlavní funkcí bank v ekonomice je finanční zprostředkování. Banky přijímají vklady, ty přeměňují hlavně na úvěry a také provádí platební styk. Mají tak velmi důležitou funkci v ekonomice, umožňují její hladké fungování. Regulace je klasický státní zásah jehož cílem je napravení tržních nedokonalostí, v případě bankovního prostředí hlavně odstranění informační nedokonalostí a zaručení jisté minimální kvality bank. Odpůrci státních zásahů však oponují zastáncům regulace a požadují odstranění všech státních zásahů. Liberální ekonomové věří, že trh bez regulace a ostatních státních zásahů dokáže nejlépe zajistit bezpečnost klientů bank a že regulace bank nikdy nebude efektivní, právě naopak, regulace zvýší riziko bank. A to hlavně díky morálnímu hazardu a díky faktu, že při regulace se z klientů snímá zodpovědnost za jejich rozhodnutí. Cílem této diplomové práce postavit proti sobě argumenty těchto svou táborů.
|
host ::
RSS.